Každou středu pravidelně prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme tam našli. Dnes víme, na čem frčí Krát’a, kytarista Nežfaleš a taky jeden z moderátorů Kids And Heroes Radio Show.
The Rolling Stones – GRRR
Čerstvá novinka, i když nového přináší pramálo. Dva zbrusu nový songy od Stounů je asi nejpřitažlivější fakt týhle výběrovky. Zvlášť Doom And Gloom má slušný náběh na hit. Jinak to můžeme shrnout slovy „zase další bestofka“. Jsou tu všechny zásadní věci jako Satisfaction, Brown Sugar, Angie a i pozdější tvorba z 90. let. Padesát ti je ale jenom jednou, tudíž si myslím, že rekapitulace je zde na místě! Poslouchat Stouny mě navíc nikdy neomrzí, takže jsem neváhal a… stáhl si to! Škoda je ta, že se tu nenachází jeden z mých černých koní – Dead Flowers. Stones jsou naprostý základ a legenda!
Backyard Babies – People Like, People Like, People Like Us
Backyard Babies poslouchám už nějaký ten rok, ale vůbec nevím, proč mě tohle album až do nedávných měsíců úplně míjelo. V přehrávači mi vždy vévodila první a poslední deska, Diesel And Power a Backyard Babies Na tuhle jsem, hlava děravá, zapomněl. Teď jsem to dohnal a nelituju! Mnoho melodických a snadno zapamatovatelných věcí s jasným rukopisem Backyard Babies. Největší hit Roads doplňují další super písničky jako Dysfunctional Professional nebo People Like Us. Jsem rád, že jsem mohl Backyard Babies vidět před třemi lety na Mighty Sounds!
The Gun Club – In Exile
O existenci The Gun Club také vím už nějaký ten pátek, ale dlouho jsem se nedokopal k pořádnýmu poslechu. Stylově se pohupují všude možně. Postpunk, psychedelie, blues, rockabilly či klasický rock a pro mě jedna z nejlepších kapel 80. let. Dnes již zesnulý zpěvák Jeffrey Lee Pierce má jeden z nejpřitažlivějších vokálů, co jsem kdy slyšel. Jako bych slyšel Kurta Cobaina či Jacka Whitea. Asi tušíme, kde tihle pánové našli inspiraci. Hodně písniček, jako např. Yellow Eyes či Port Of Souls, má tak zajímavou atmosféru, že nemáte slov a hned se rýsuje představa, jak ležíte s pořadnym svinstvem v žíle a hlaveň bouchačky ve vaší tlamě. Na rozdíl od temných Joy Division, který mě baví poslouchat tak 10 minut, tohle považuju za parádní depku. Ale jak jsem říkal, je to rozmanitá a originální kapela, která v některých pasážích zní zase úplně jinak, jako třeba v songu Thunderhead. Tohle kompilační album jsem ihned doplnil řadovkami Fire Of Love a Las Vegas Story. A jedu dál! Můj nový velký favorit!
Rose Tattoo – Nice Boys Don’t Play Rock’n’Roll
Tahle kapela není žádná revoluce, ale co je její zbraní, je poctivý dřevní rock’n’roll ve stylu AC/DC a řekl bych, že s větším tahem na bránu, než mají jejich slavnější australští soukmenovci. Kdovíjaký životní moudra tu nejsou, ale spousta písniček jako třeba Nice Boys, Rock’n’roll Outlaw či Bad Boys For Love má zcela jasný hitový potenciál a vryjí se vám do hlavy! A pak zjistíte, že si to furt zpíváte! Sakra! Tahle deska je průřez několika lety a všem doporučuju! K Rose Tattoo jsem se dostal přes Štěpána z N.V.Ú., který je dal do svého playlistu v srpnovém dílu našeho radio magazínu.
Whisky – Whisky
Sólová deska zpěváka ze Slobodky je výborná! Málokterá věc na mě působí s větší uvolněností a klidem. Možná trochu nedoceněná záležitost, pro mě však naprosto stejná úroveň jako Unavený a zničený! Nejlepší na tom je, že písničky tady mají naprosto opačný duch než slavná deska Slobodné Európy z první poloviny 90. let. Snad každou neděli si tuhle desku pouštím. Lehnu, vypnu, rozjímám a jste mi všichni jedno. Srší tu hrozný optimismus, takový povznesení se nad všechno kolem. Písničky jako Smiech, To není zlé či Není toho vela jsou prostě dokonalý majstrštyky!